Tíha příliš mnoha: přeturizmus v Dolomitech

Mezi selfie na vrcholech a obyvateli, kteří odcházejí, hledají Belunské Dolomity rovnováhu, kterou masový turismus hrozí navždy rozbít.

Když výbor UNESCO v roce 2009 uznal Dolomity za světové dědictví, nikoho by nenapadlo, že se to osvědčení výjimečnosti může proměnit ve dvojsečnou zbraň. Dnes, o šestnáct let později, vyprávějí čísla složitější příběh: území mimořádné krásy, které jen těžko unese váhu vlastního úspěchu.

Dědictví, které se stává problémem

Tre Cime di Lavaredo, jezero Braies, sedlo Giau: místa, která ještě před několika desetiletími navštěvovali horolezci a vybavení milovníci hor, dnes doslova zaplavují často nepřipravení turisté, přilákaní obrázky ze sociálních sítí, jež tyto vrcholy činí stejně neodolatelnými jako umělými. Institut Demoskopika ve své zprávě za rok 2025 o indexu turistického přetížení (ICST) řadí Jižní Tyrolsko – a s ním celý dolomitský oblouk – mezi italské oblasti s nejvyšším turistickým tlakem, vedle Rimini a Benátek.

Přesto má tento jev v Dolomitech specifické rysy, které jej činí obzvlášť zákeřným. Nejde jen o davy: škodu působí časová a prostorová koncentrace toku. Tisíce návštěvníků se sbíhají na několika ikonických místech, ve stejných hodinách dne, kvůli stejné fotografii. Výsledkem je ochuzený zážitek pro samotného turistu a neúnosný tlak na horské ekosystémy.

“

Jakmile turisté převáží nad obyvateli, hora přestává být žitým místem a stává se fotografickým ateliérem pod širým nebem.

— Istituto Demoskopika, Index turistického přetížení 2025

Důsledky pro belunské území

Případ Auronza di Cadore je příznačný. Počet obyvatel poprvé klesl pod tři tisíce – po druhé světové válce byl více než dvojnásobný – zatímco obec každé léto hostí až dvacet pět tisíc turistických přenocování v hotelech a soukromých domech. Tato demografická nerovnováha není ojedinělá: opakuje se téměř ve všech obcích provincie Belluno, které gravitují k hlavním dolomitským atrakcím.

„Značka Dolomity“, velmi silná i v zahraničí, vytáhla nájmy nahoru ve stále širším okruhu. Platformy krátkodobých pronájmů pohltily rezidenční trh: pro majitele je mnohem výnosnější pronajímat týdny turistům než roky místním pracovníkům. Paradox je, že dnes i ti, kdo provozují turistická zařízení, těžko shánějí personál ochotný se přestěhovat, protože nejsou dostupné byty za rozumné ceny. Kdo je ochoten rezervovat ubytování i 50 až 60 kilometrů od hor jen kvůli kouzlu značky, nechává sezonní pracovníky bez střechy.

Bezpečnost a křehkost ekosystémů

Dolomitský přeturizmus s sebou nese i dramatický bezpečnostní problém. Mezi červnem a červencem 2025 zaznamenal Národní sbor horské služby nárůst zásahů o 20 % oproti předchozím letům, s 83 mrtvými a 5 pohřešovanými. Opakující se příčina: nepřipravení turisté, kteří se vydávají na náročné stezky hnáni touhou zopakovat fotografii z Instagramu, bez technické průpravy a odpovídajícího vybavení.

Škody na životním prostředí jsou stejně vážné. Nárůst automobilové dopravy v údolích a na horských silnicích působí znečištění ovzduší a hluk, které ruší divokou zvěř. Stezky, nenavržené pro desítky tisíc průchodů za sezonu, podléhají erozi. Vysokohorskou vegetaci, už tak křehkou kvůli klimatu, sešlapávají ti, kdo sejdou z cesty kvůli dokonalému snímku.

Odpovědi: omezené zóny, limity vstupů a nové trhy

Institucionálních odpovědí přibývá, i když jsou zatím roztříštěné. Zóny s omezeným provozem už fungují v některých citlivých oblastech, například u jezera Braies. U Tre Cime se léta diskutuje o omezení denního počtu vstupů po vzoru Benátek. Předseda regionu Veneto Luca Zaia navrhl aplikaci pro řízení vstupů a uvažovalo se o zavedení vstupenek do nejnavštěvovanějších oblastí.

Odpověď provincie Belluno sází na rozložení sezony: rozdělit toky do celého roku místo jejich stlačování do letních a zimních měsíců. Tímto směrem se pohybuje i Fondazione DMO Dolomiti Bellunesi, která otevřela nové trhy – od Číny po Spojené státy – aby přilákala návštěvníky mimo sezonu. Jen v roce 2025 se mezi červnem a zářím odhaduje příjezd asi 4 000 čínských přenocování, nový jev, který umožnila i nová přímá linka Šanghaj–Benátky.

Hlavní opatření, která už běží nebo se projednávají:

• →Sezonní zóny s omezeným provozem na hlavních přístupových silnicích k jezerům a dolomitským sedlům
• →Omezení počtu vstupů v nejcitlivějších oblastech s povinnou online rezervací
• →Investice do veřejné dopravy pro snížení tlaku individuální automobilové dopravy
• →Dotační výzvy GAL na přestavbu budov určených k ubytování sezonních pracovníků
• →Osvětové kampaně o respektu k horám určené turistům, i v cizích jazycích
• →Podpora alternativních tras daleko od nejucpanějších hot spotů

Budoucnost: jaký turismus pro Belunské Dolomity?

Klíčová otázka zůstává otevřená: je možné skloubit ekonomicky životaschopný turismus se zachováním území, které získalo nejvyšší světové osvědčení jedinečnosti? Odpovědí nemůže být ani uzavření přístupu, ani smíření s postupným chátráním. Vyžaduje to celistvou vizi, která do středu neklade počet návštěvníků, ale kvalitu zážitku a udržitelnost pro ty, kdo v Dolomitech žijí celý rok.

Belunské Dolomity, historicky turisticky méně „rozvinuté“ než jihotyrolské a trentinské areály, mají ještě příležitost zvolit jiný model: pomalý, uvědomělý turismus rozprostřený po celém území. Výzvou je nepromarnit toto okno příležitosti a poučit se z chyb oblastí, které přeturizmus už doplácejí na vlastní kůži – a na vlastním kameni.

Zdroje: Istituto Demoskopika – Index turistického přetížení 2025; Linkiesta.it; IrpiMedia; Il Dolomiti; Národní sbor horské a speleologické záchranné služby; Fondazione DMO Dolomiti Bellunesi; Region Veneto; Provincie Belluno; GAL Alto Bellunese. Údaje aktuální k létu 2025.

Titulní foto: Mattew Gave / Pexels.